PÁLI
Jazyk Páli má své kořeny v severovýchodní či střední Indii. Je považován za jeden z nejdůležitějších centrálních idoárijských prákrtů a to proto, že tímto jazykem mohl hovořit sám Buddha. Tímto se velice podobá sanskru, protože i ten je pokládán za jazyk, kterým mluvili významné náboženské osobnosti či bohové.
Úplný zrod tohoto jazyka sahá do let starších než 1000 př.n.l., avšak první písemné doklady o tomto jazyku jsou datovány až k 1.stol. n.l., kdy došlo k sepsání tzv.pálijského kánonu – Tipitaky (v překladu ,,Tři koše“). Ten obsahuje učení théravádovského buddhismu rozdělená do tří tříd. První z těchto tříd zachycuje soubor norem, které mají dodržovat buddhističtí mniši, druhou tvoří Buddhovy příhody ze života a sentence, ve třetím koši je nám pak buddhistické učení soustavně vysvětleno a popsáno. Tyto texty se rozšířily především na Srí Lanku a oblasti severovýchodní Asie, jako je Laos, Myanmar, Kambodža a Thajsko. Abecední zápis pálijských textů také není jednotný – nejstarší nápisy vznikly za vlády císaře Ašóky a byly psané písmem brahmí. Sinhálský rukopis se zachoval na Srí Lance. Dále se zachovaly i spisy thajské, barmské a kupodivu i zápisy psané latinkou. K usnadnění studia na západě se v 19.stol. rozvinula již standardní a normalizovaná soustava.
Transripce samotného slova pálí jako „text“ či ,,řádek“ nám pokládá mnoho otázek. Byl tento jazyk vůbec řečí mluvenou nebo sloužil pouze jako prostředek k zápisu myšlenek théravádovského buddhismu? S jistotou můžeme tvrdit, že sloužil a zároveň stále slouží jako dorozumívací předmět při předávání Buddhova účení. Buddhističtí mniši tímto jazykem recitují. V této řeči však můžeme nalézt i mnoho spisů lékařských, kronik a dalších důležitých kulturně-historických textů. Mnoho lidí dokonce věří, že přednes některých veršů v páli může mít nejrůznější léčivé účinky.
Za odhalení páli naší kultuře můžeme být vděčni filosofům a filologům, zabývajím se staroindickými kulturami. Plody jejich práce se dostavily roku 1881, kdy vznikla anglická Pali Text Society, která pod vedením profesora Davidse vydala téměř všechny dochovalé písemnosti a vytvořila již zmiňovanou písemnou normu ulehčující studium této řeči.
I nadále se pálijský jazyk vyučuje (např.v Orientálním ústavu Akademie věd ČR či na filosofických fakultách v Praze a Brně).
Zdroj:
Frýba, M.: Páli – jazyk, texty, kultura
Breton, R.: Atlas jazyků světa
Žádné komentáře:
Okomentovat